Schrány na uchovávání ostatků svatých (latinsky ostensio). Relikviáře (ostensoria) byly ovšem určeny i k prezentování svatých ostatků – relikvií. V mnohých případech tak bylo činěno během procesí. Stávaly se také součástí architektury oltářů. Sarkofágy s tělem světce nebo tumba chrámového patrona byla umístěna buď na hlavním oltáři, nebo v kryptě pod ním. Taktéž byl věřícím zprostředkován kontakt s těly mučedníků v prosklených rakvích. Dalšími typy byla skříňka; truhlička; tzv. mluvící relikviář ve tvaru části těla, z níž relikvie pocházela; plenář; ikona; stojací ostensorium většinou ve tvaru monstrance (monstrancia pro reliquiis); některé relikviáře byly přímo umístěny v retábulu. Dále pak byly oblíbené osobní relikviáře určené pro soukromou zbožnost a ochranu majitele – fylaktérium, monile, kapsle atd.