Rinaldo zabraňuje Armidě v sebevraždě
Čtyři scény z Osvobozeného Jeruzaléma nacházející se ve sbírkách augustiniánského kláštera v Brně namaloval roku 1667 Jan de Herdt, vagantní, tedy putující malíř pocházející z Flander. Základní umělecké vzdělání získal v Antverpách, kde se následně roku 1647 stal mistrem cechu. Po několikaletém působení v severní Itálii se roku 1662 přesunul za svým bratrem, zlatníkem na dvoře Ferdinanda III., do Vídně. Odtud zajížděl rovněž na Moravu. Ve svém díle kombinoval výtvarné názory nizozemských tvůrců, zejména Rubense, s italskými podněty, načerpanými během působení na jihu Evropy.
Čtveřice vystavených pláten vznikla patrně ve Vídni, jejich objednavatel však není znám. Do brněnského augustiniánského kláštera se díla dostala až v osmdesátých letech 18. století, a to z císařských sbírek. Plátna zachycují scény z příběhů křesťanských rytířů Tankreda a Rinalda.
Páž jeho silnou slabou svijí páží
vždy odstrčila v němém zhrdání,
však nadarmo se vyprostiti snaží,
ji pevně třímá, k ní se uklání,
až v poutech naposledy, jež ji blaží,
svůj začala jevit bol, své zoufání
a slzy v potocích ji tekly z očí,
ač k němu vlídný pohled neotočí.
Ó krutý v návratu i rozloučení,
ó promluv, co tě nyní vedlo sem?
Mé smrti bránit chceš v tom okamžení,
ochránce svého vidím v zrádci svém!
Chceš zachránit mne? Nové utrpení,
urážky nové jsou mi údělem?
znám všecky spády tvojí zrady bledé,
Nic nemůž’ ten, kdo umřít nedovede.