Věhlasný malíř, architekt, grafik a tvůrce efemérních architektur Frans Greffels prošel školením v rodných Antverpách v dílně u Daniela Middeleera, který byl uznávaným  malířem, grafikem a nakladatelem. Mistrem se stal Greffels v tamním cechu Sv. Lukáše mezi léty 1645/1646. Často pracoval mimo svou vlast a roku 1659 získal prestižní post prefetto delle fabbriche na dvoře mantovského vévody Karla II Gonzagy, kde dokonale uplatnil svůj všestranný talent, neboť tato funkce v sobě spojovala povinnosti oficiálního dvorního malíře, architekta a scénografa oslav, divadelních představení i pohřebních slavností (vynikal zejména ve stavbě kulis a dekorací). Rodu Gonzaga a Mantově zůstal věrný přes 30 let. Působil ovšem i mimo Mantovu, a to zejména ve Vídni, kde k předním objednavatelů jeho děl patřili zákazníci z okruhu císařského dvora. Svá díla vytvářel přímo pro panovníka, ale i pro špičky katolického kléru a aristokratickou elitu. Proslulé jsou jeho architektonické realizace, freskové malby a plátna s historickými náměty, vojenské výjevy, žánrové výjevy, ale i portréty.  V šedesátých a sedmdesátých letech 17. století se byl již etablovaným a žádaným umělcem v městě na Dunaji. První kontakty mu zprostředkovala císařovna Eleonora Magdalena Gonzaga. Podílel se na výpravě mnoha oper; kupříkladu spolupracoval s divadelním výtvarníkem Lodovicem Burnacinim na přípravě opery L’Almonte provedené u příležitosti narozenin císaře Leopolda I. S jeho vídeňským působením jsou spjata i plátna Přístav s antickou architekturou a Krajina s letohrádkem. Idylické výjevy zachycující iluzorní krajiny patřily v období baroku k velmi žádaným obrazovým typům. Na první malbě je zachycen renesanční letohrádek s figurální stafáží. Výjevy ze života obohacují galantní scény a průhledy do komponované krajiny s romantizujícími antickými ruinami. Ruiny starověkých staveb dominují druhému obrazu, kde je ovšem mistrně zachycena každodennost pestré společnosti, která přístav obývá. V pozadí lze spatřit pulzující město a na horizontu horský masiv. Geffels byl mistrem perspektivních pohledů, což zde dokázal plně uplatnit. Dynamiku malbě dodává i práce se světlem a vzdušnou perspektivou.