Patrně pochází z kláštera cisterciaček na Starém Brně, v letech 1956–1996 uloženo v Moravské galerii. 

Za literární předlohu, z níž vycházel autor deskové malby se scénou narození Páně, lze považovat Revelationes zakladatelky řádu Nejsvětějšího a mystičky sv. Brigity Švédské. V popisech svých vidění a zjevení zmiňuje výjev, kdy se Panna Marie s blížícím se porodem zbavuje roušky a pláště. Prostovlasá pak očekává v modlitbě budoucí okamžiky s určitou obavou. V té chvíli se před ní zjeví Kristus. Silná zář, která jej zahaluje, zastiňuje pozemské světlo lucerny v ruce sv. Josefa a ozařuje celý prostor. Ten je definován zaklenutou žebrovou klenbou stáje, jež reflektuje soudobou gotickou architekturu. Za lomenými oblouky se rozevírá imaginární krajina se stylizovaným městem Betlémem, kolem kterého se pase dobytek, jenž střeží dva pastýři. Nebesa pokrývá zlacené pozadí zdobené brokátovým ornamentem, z něhož vystupují dva andělé nesoucí nápisovou pásku „GLORIA IN EXCELSIS DEO”. Stylové a kompoziční pojetí malby odkazuje na grafický list téhož námětu pocházející z dílny německého rytce a malíře Martina Schongauera.

Fragmentárně zachovalý námět Tupení Krista je proveden na zadní stranu oltářního křídla, které pochází z oltáře zasvěceného Panně Marii. Ve všední dny, kdy byla křídla uzavřena, zpodobňovala pašijový cyklus a ve dny sváteční věřícím přibližovala výjevy ze života Panny Marie. Oltář patřil k původnímu mobiliáři kláštera cisterciaček na Starém Brně. V Moravské galerii je uchovávána ještě jedna deska patřící k tomuto dílu s námětem smrti Panny Marie a na reversu s vyobrazením Cesty na Kalvárii.