Námět zobrazuje Krista spočívajícího konci na útrap a ponížení, jež musel podstoupil při strastiplné cestě na popraviště (Via Dolores). Pozemská pouť se živoucímu Kristu v tuto chvíli uzavírala a akcentována byla jeho lidská podstata. Vyčerpané, téměř nahé tělo Kristovo s viditelnými stopami po ranách bičem a mučení se nebrání a jen odevzdaně přijímá osud, který mu byl vymezen. Trnová koruna tíží hlavu Kristovu, po níž stékají pramínky krve, Boží syn si tvář podpírá pravicí, druhá ruka ji dodává dodatečnou oporu, levou nohu vytáčí mírně do strany a přes ni zapírá pokrčenou pravou dolní končetinu. Ikonografické pojetí zdůrazňuje Kristovu oběť na kříži a spásu lidského pokolení skrze jeho tělo a krev. Kontemplativně vyznívající scéna je zasazena do mnohovrstevnatého děje. Jeden z katanů haní Krista posměšnými gesty a pevně svírá hřeby, zatímco další chystá kříž. Nemilosrdné scéně přihlíží zdrcená Panna Marie podpíraná sv. Janem Evangelistou, k nim pravděpodobně přistupují v náznaku viditelné Máří Magdaléna a Marie Kleofášova. Velekněz Kaifáš spolu s římskými vojáky sleduje průběh exekuce. Pohled z Golgoty do bohatého kraje s hradem, řekou a prosperujícím městem a jezdci na koních podněcuje diváka k rozjímání a připomíná pomíjivost života. Neznámý mistr nalezl patrně inspiraci v díle grafika, rytce a malíře Martina Schongauera.