Knihovní sál pochází z původního augustiniánského kláštera u sv. Tomáše odkud byl po nuceném vystěhování v roce 1783 přenesen s veškerým mobiliářem do prostor konventu na Starém Brně. V době reprezentativní přestavby konventu u sv. Tomáše, se kterou započal opat Ondřej Zirkl a pokračovala došlo nejen k výstavbě nových budov a revitalizaci starších staveb, ale přistoupilo se k nákladnému vybavení a výzdobě interiérů. Zcela nově vznikal právě i knihovní sál, který je dílem truhlářské dílny laického bratra Bernarda Stöttnera, která byla součástí augustiánské komunity.  Práce na knihovně započaly pravděpodobně v roce 1745, kdy bylo objednáno dřevo na knihovní skříně a dýhy (ořech, olivovník). Sochařskou výzdobu provedl Josef Leonard Weber a zlacení štuku i soch malíř Tomáš Svoboda. Významnému mistrovi Josefu Tadeáši Rotterovi byla svěřena nástropní freska, o jejímž námětu bohužel není v současnosti nic blíže známo. Prvně se klášterní anály zmiňují o knihovně roku 1747. Katalog knihovny byl sestaven bratrem knihovníkem Adeodatem Hanzeli následného roku 1748. Prameny hovoří o výdajích a nákladech za vybudování knihovny, které činily 5425 zlatých. V současnosti čítá knihovní fond přes 27000 svazků.