Peter Paul Rubens (1577 Siegen – 1640 Antverpy) proslul jako vynikající malíř, v jehož dílně vzniklo ohromující množství děl, která byla vysoce ceněna již současníky a ovlivnila výtvarný názor nejen celé epochy, ale i následných století. Erudovaný a všestranný umělec vedl prosperující dílnu, ovládal několik jazyků, což využíval při svých úspěšných diplomatických misích, které mu byly v neklidných časech první poloviny 17. století svěřovány. Zahraniční cesty zúročil nejen ve své vlastní tvorbě, ale i v dalších oblastech, v nichž proslul, kupříkladu v architektuře, numismatice, historii, filozofii a intenzivní sběratelské činnosti. V mládí konvertoval ke katolické víře, což do jisté míry předurčilo jeho životní pouť, ale především jeho svébytný umělecký projev. První malířské školení získal v Antverpách, kde se učil u několika mistrů, pravděpodobně největší vliv měl na mladého Rubense Otto van Veen; malíř a humanistický vzdělanec, jenž se zaměřoval kromě malby i na literární tvorbu, se stal nadanému mladíkovi do jisté míry životním vzorem. V genezi Rubensova jedinečného malířského rukopisu se stal určujícím především umělcův pobyt na Apeninském poloostrově (1600–1608), inspirací pro práci s barvou jako nositelem výtvarného projevu mu byla benátská plátna Tizianova, Tintorettova či Veronesova, v Mantově a Římě pak těžil zejména z antických památek, tvorby Andrey Mantegny, Gulia Romana, Michelangela, Raffaela a v neposlední řadě ze soudobé umělecké produkce. Po návratu do Antverp dokázal zúročit nabyté zkušenosti a získal mimořádné postavení mezi flámskými umělci, k čemuž přispělo i Rubensovo jmenování dvorním malířem arcivévody Albrechta VII. Rakouského a jeho manželky Isabelly Evženie Kláry Španělské (1609). Rubensovo studio, které se stalo jedním z nejúspěšnějších v celé Evropě, těžilo nejen z mimořádného Rubensova výtvarného nadání, ale i z vazeb, které si dokázal vytvořit napříč evropskými panovnickými dvory, v církevních kruzích, jakož i mezi aristokratickými elitami, předními vzdělanci a hegemony zámořského, burzovního či bankovního obchodu. K jeho objednavatelům patřil mimo jiné anglický král Karel I., Filip IV. Španělský, jakož i francouzská královna Marie Medicejská. Od dvacátých let 17. století byla plátna vytvořená v Rubenshuisu exkluzivním prostředkem reprezentace sociálního i ekonomického postavení svých majitelů a putovala do mnoha významných metropolí Londýna, Paříže, Madridu či Prahy.