Milostný obraz Madony Svatotomské, nazývaný taktéž Palladium města Brna, Moravské palladium, Thaumaturga, Madona Starobrněnská, Gemma Moraviae, bývá považován za nejstarší deskový obraz v českých zemích. Starobylá, pravděpodobně raně gotická ikona je vytvořena dle vzoru Hodegetrie. Polofigura Bohorodičky je oděna v tmavě modrém plášti, hlavu ji pokrývá maforium zdobené zlatými pruhy a rovnoramennými zlatými křížky. Rekliviář v podobě spony je opatřen pergamenovou popisnou páskou. Gestem ruky současně chrání i nabízí dítě a současně jím odkazuje na jeho budoucí oběť. Ježíš vyobrazený jako vzrostlé dítě žehná pravou rukou. a v levé svírá svitek, který symbolizuje zákon (logos). Předlohu malby nelze přesně určit. Svatotomská Madona pochází pravděpodobně až z první či druhé třetiny 13. století. Výjev je proveden temperou na křídovém podkladu, které bylo zlacené, a svatozáře ryté, a to na dřevěné desce (topol, lípa). Původně byla určena pro klášter augustiniánů eremitů u sv. Tomáše, který založil markrabě Jan Jindřich Lucemburský, mladší bratr Karla IV. jako pohřebiště moravské sekundogenitury rodu.
U příležitosti korunovace obrazu Panny. Marie, která se stala výjimečnou událostí v celé monarchii, nechali augustiniáni vytvořit pro obraz Madony retabulum v proslulé augsburské zlatnické dílně. Architektonický koncept pochází od Christiana Rudolpha, ale samotná realizace byla svěřena zřejmě Johannu Georgovi Herkommerovi. Oltář putoval do Brna z Augsburgu a vztyčen byl pro ten účel vystavěné mariánské kapli v kostele sv. Tomáše. Andělské postavy jsou zřejmě dílem brněnského sochaře Jana Jiřího Schaubergera. O další zdobné prvky byl doplněn při čištění v roce 1776 stříbrníkem Františkem Richterem. Dle smlouvy z 4. 10. 1734 mělo být dílo dokončeno již 1. 9. 1735. Oltář je zhotoven z měděného plechu, na který bylo naneseno plátkové zlato a stříbro. Kartuše svícnů nesou iniciály převora Ondřeje Zirkla, který byl i spiritus agens celého díla. Po přesunu konventu augustiniánů eremitů od sv. Tomáše na Staré Brno (1783) došlo i k přenesení oltáře, který se pak stal Hlavním svatostánkem baziliky Nanebevzetí Panny Marie.
